Kulíšek nejmenší (lat. Glaucidium passerinum) je nejmenší sovou žijící v českých zemích, ba i v celé Evropě, ve světě jej v malých rozměrech překoná pouze kulíšek trpasličí, jenž žije v Jižní Americe. Patří do čeledě puštíkovitých. Vyznačuje se zvláštním zvukem, jejž vydává, nejde totiž o houkání, nýbrž pískání, jež zní asi ,,pjik"
Dva kulíšci nejmenší v ZOO Ohrada
Taxonomie[]
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: sovy (Strigiformes)
Čeleď: puštíkovití Strigidae
Vzhled[]
Jde o malou hnědou sovičku (velikost 16 - 19 cm, rozpětí křídel 32- 38 cm) s plochou hlavou bez oušek a bílým bříškem s podélnými hnědými proužky. Má dlouhý hnědý ocas a žluté oči.
Rozšíření[]
Domovem kulíška nejmenšího jsou eurasijské tajgy, na severu se vyskytuje všude, kde je les, jižně od pásu tajgy se vyskytuje pouze ve vyšších polohách a jeho výskyt je roztroušen, jde pravděpodobně o glaciální relikt. V českých zemí obývá starší horské jehličnaté a smíšené lesy, původně se vyskytoval hlavně na jihozápadě území, dnes obývá i Krušné hory, Českomoravskou vrchovinu a Moravskoslezské Beskydy. Na českém území hnízdí asi 1 200 - 2 000 párů.
Hnízdění[]
Jde o stálou, občas přelétavou sovu, potuluje se zejména na podzim a to až 50 km od hnízdiště. Před hnízděním láká samec samici do dutiny, kulíšci hnízdí ve stromových dutinách, vyklovaných strakapoudem, nejčastěji ve smrku a to v takových, které mají velmi úzký otvor, aby byla mláďata dobře chráněna. Vejce snáší samice na přelomu dubna a května ve dvoudenních intervalech, po snesení na nich též sedí. Průměrně snese 5 - 6 vajec, inkubační doba je 28 dní. Potravu nosí samici samec, při přinášení potravy ji volá, samice převezme potravu mimo dutinu. Po vyklubání zůstávají mláďata se samicí v hnízdě, po zhruba 17 dnech začnou vykukovat z dutiny, vyvedena jsou v měsíci věku.
Potrava[]
Kulíšci se živí zejména drobnými savci - hlodavci (hraboš polní v nížinách a mokřadní v horách), v případě nedostatku nepohrdne ani pěvci. Loví za soumraku, někdy však i ve dne. Kulíšek je velmi dravá sova a umí ulovit kořist téměř tak velkou, jak je on sám. V zimě a v době hnízdění uschovává potravu do speciálních dutin, zásoba na zimu může čítat až dvě stě kusů kořisti.
Zdroje[]
- THIEDE, Walther. Poznáváme dravce a sovy. Praha: Víkend, 2007. Průvodce přírodou (Víkend). ISBN 978-80-86891-53-8.
- DOLEŽAL, Robert. Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)
- GUTJAHR, Axel. Ptáci v zahradě: pozorování, určování, ochrana. Praha: Knižní klub, 2012. Universum (Knižní klub). ISBN 978-80-242-3367-3.